Společnost Red Hat patří k podporovatelům Domova pro mne již od roku 2013. V průběhu let se známá IT firma stala významným donátorem volnočasových aktivit pro děti a mládež s handicapem i dalších našich projektů. Jak v nadnárodní společnosti funguje společenská zodpovědnost firem? A proč je brněnská pobočka Red Hatu jedna z nejakčnějších v oblasti dobročinnosti? O tom jsme se bavili s programovým manažerem a členem charitativní komise Red Hatu Tomášem Čapkem.
Jste členem charitativní komise Red Hatu. Můžete nám blíže popsat, jak přesně funguje?
Přispívání na charitu je globální strategií Red Hatu. Celosvětově funguje takzvaný Corporate Giving Program, v rámci nějž obdrží každá pobočka určitý obnos finančních prostředků, které může za daný rok rozdělit. V Brně máme pro posuzování žádostí a celou s tím související agendu vyčleněnou právě charitativní komisi. Sestává se z několika stabilních členů, ale kdokoliv ze zaměstnanců se může kdykoliv přidat, ať už trvale nebo třeba jen pro jeden konkrétní projekt.
Jak jste se do komise dostal Vy? Jakou jste měl motivaci se přidat?
Společenská zodpovědnost firem je něco, co v Red Hatu rezonuje. Jsme firma, která je celkově hodně otevřená, nejsme klasický korporát. Náš software je otevřený, naše produkty jsou otevřené, také komunikace mezi týmy se otevírá víc a víc. Když člověk do Red Hatu nastoupí, je zde velká pravděpodobnost, že ho tento přístup nějak ovlivní. Mě osobně už před mnoha lety zaujala myšlenka crowdfundingu. Dlouhodobě jsem se zajímal o platformy jako Kickstarter, později český Hithit, který umožňuje lidem financovat projekty jinak než přes státní granty nebo sponzorské dary. Zajímavá je i platforma pro mikropůjčky Kiva, kde má Red Hat poměrně velkou skupinu uživatelů, kteří tam přispívají, nebo i další weby umožňující českým neziskovkám transparentním způsobem přijímat dary. Když jsem se pak dozvěděl, že je v Red Hatu charitativní komise a že pomáhá tady lokálně, zapojil jsem se, abych zjistil více. Potvrdilo se mi, že dané finanční prostředky jsou adekvátní a opravdu mohou pomoci. V průběhu času jsem viděl konkrétní efekt naší pomoci, co vše se podařilo zrealizovat, a věděl jsem, že má smysl v té činnosti pokračovat.
Na otevřenost sázíte i při samotném výběru podpořených organizací, které navrhují sami zaměstnanci. Proč?
Je to jednoduché, my jsme si tady všichni rovni. Každý rok vyzýváme zaměstnance k tomu, aby nám dávali tipy na organizace, které bychom mohli podpořit. Každý, kdo chce a má zájem, se také může stát součástí komise. Nechceme, aby měl rozdělování peněz na starosti jenom jeden člověk, jde o činnost, kterou všichni děláme vedle své běžné náplně práce. Obecně se snažíme stále rozšiřovat povědomí o tom, co Red Hat v této oblasti dělá a motivovat lidi, aby se zapojili.
Jak potom tedy celý proces výběru organizací probíhá?
Když zjistíme, s jakým rozpočtem v rámci Giving Programu můžeme operovat, vyzveme zaměstnance k tomu, aby nominovali organizace, o kterých se domnívají, že bychom mohli podpořit. Každý rok se nám sejde kolem dvaceti tipů, ze kterých musíme vybrat ty, které splňují požadavky programu. Vždy se snažíme namixovat organizace, které podporujeme dlouhodobě s novými projekty.
O způsobu rozdělení prostředků tedy v rámci brněnské pobočky můžete rozhodnout sami, nebo existují nějaká obecná pravidla pro celý Red Hat?
Jednotlivé pobočky Red Hatu ve světě se hodně liší, takže o využití přiděleného rozpočtu rozhodujeme sami. Máme v tomto ohledu výhodu, protože se nám v Brně podařilo úspěšně vytvořit jednu z hlavních poboček Red Hatu. Jsme i ve městě, které masivně roste – už tu máme tři technologické parky, je zde spousta neziskových organizací a v tomto výčtu bych mohl pokračovat… Jsme tak v situaci, kdy máme opravdu z čeho vybírat, což nám usnadňuje ty prostředky, které dostáváme, náležitým způsobem přerozdělit.
Jakým prvotním sítem musejí organizace projít? Jaké jsou podmínky vstupu do programu?
Spolu se zadáním výzvy jasně specifikujeme podmínky, které musí organizace splňovat. Hlavní podmínkou je, že se musí jednat o neziskové a charitativní organizace, které jsou transparentním způsobem financovány, jsou zodpovědné a působí v Brně a okolí. Máme specifikováno, že pomoc by se měla vztahovat na lidi, tzn. že nefinancujeme například zvířecí útulky. Současně se musí jednat o neziskovou organizaci, která nemá žádnou politickou nebo náboženskou agendu. V případě, že navržená organizace nesplní dané podmínky, vysvětlíme důvody v oficiálním dokumentu, který následně rozesíláme všem zaměstnancům.
Snažíte se o nějaký mix témat, které vybrané neziskovky řeší?
Při výběru oblastí či témat, kterým se neziskovky věnují, se neřídíme žádnými předpisy a nemáme žádné preference, ale samozřejmě se snažíme portfolio podporovaných projektů diverzifikovat. Takže jednak podporujeme organizace, které pomáhají lidem s postižením nebo lidem v nouzi, ale současně podporujeme i vzdělávací a osvětové projekty. Při výběru zohledňujeme zkušenosti, zda daná organizace s námi už spolupracuje, jak byla spolehlivá a jak s námi komunikovala o výsledcích projektu. V případě nového projektu pak to, nakolik dobře je definován. Svou roli hraje i samotná prezentace organizací a projektů u nás ve firmě.
Osobní prezentace organizací přímo v Red Hatu je novinka. Proč jste k ní přistoupili?
Organizace zveme k osobním prezentacím od roku 2020 a z mnoha důvodů máme v plánu v tom pokračovat. Za prvé chceme motivovat zaměstnance, zvýšit interně povědomí o tom, že se podpoře neziskovek věnujeme, a dát zaměstnancům možnost se účastnit prezentací a případně se i následně zapojit do diskuse v rámci komise. Osobní prezentace nám dávají prostor, kde se můžeme přímo lidí z oboru ptát na otázky, které nás zajímají, na to, jak fungují, jakým způsobem hospodaří s penězi, zda mají transparentní účty a podobně. Neziskové organizace nemají ve všech případech dobrou pověst a my bychom jí rádi zlepšili tím, že propojíme lidi z obou stran. Současně chceme motivovat i organizace, se kterými spolupracujeme, aby byly jakýmsi způsobem proaktivní, aby dokázaly prodat svůj projekt. Konkurence je poměrně veliká a tím, jak získáváme nové a nové tipy, tak někdy není úplně jednoduché finanční prostředky rozdělit. Musíme buď dávat jednotlivým organizacím méně prostředků nebo odsunout jejich podporu na pozdější termín. Ne vždy se dostane na všechny.
Stalo se někdy, že na základě prezentace jste se rozhodli nějakou organizaci nepodpořit vůbec? Nebo pozvánka na prezentaci už je taková jistota toho, že organizace nějakou podporu dostane?
Samotné pozvání na prezentaci projektu není jistotou, že podporu udělíme. Některé organizace jsou nové a nevíme, co od nich můžeme čekat, zda – na rozdíl od organizací, se kterými spolupracujeme dlouhodobě – bude projekt dobře vydefinován a dokáže nás přesvědčit, že bude mít jasný efekt. Prezentace, zejména u nových organizací, je velmi důležitá a na jejím základě pak probíhá diskuse komise, která čítá zpravidla deset členů, kteří rozhodují, jak s daným projektem naložíme.
Podle čeho rozhoduje o finálních částkách, které vybraným organizacím dáte?
Především se díváme na to, jak je daný projekt definován. Organizace specifikuje projekt, definuje jeho časový rámec i množství potřebných prostředků. Výše podpory se primárně odvíjí od částky, kterou by organizace ráda na konkrétní projekt získala. A s ohledem na celkové prostředky, které máme k dispozici a můžeme poskytnout, pak částku upravujeme tak, aby to bylo pro danou organizaci stále přínosné.
Kolik jste naposledy podpořili organizací?
V posledním běhu programu jsme podpořili zhruba deset organizací. Celkový rozpočet, který jsme mezi ně rozdělili, byl v řádech stovek tisíc korun.
Jak potom organizace musí dokazovat na co peníze využily a že je využily tak, jak slíbily?
Dokazování účelného využití poskytnutých prostředků je v podstatě založeno na vzájemné důvěře. Podpořené organizace nezavazuje žádná přímá povinnost dokazovat Red Hatu způsob využití poskytnutých peněz, ale je to samozřejmě žádoucí. Dosažené výsledky a jejich prezentace jsou i jedním z faktorů, který významně přispívá k rozhodnutí o případné podpoře jejich dalšího projektu.
Konkrétně Domov pro mne podporujete už od roku 2014. To tedy znamená, že se nebráníte opakované podpoře jedné organizace?
Opakované podpoře jedné organizace se nebráníme. Naopak podporujeme a snažíme se rozvíjet dlouhodobou spolupráci, zejména pak v případech, kde vnímáme pozitivní efekt na klienty nebo prospěšnost projektů obecně. Typicky každý rok podporujeme určitý počet stálých organizací doplněný o několik nových. Ne každá organizace žádá o podporu opakovaně pro své nové projekty, což uvolňuje prostor pro zvážení dalších tipů.
Můžete říct, čím Vás aktivity Domova zaujaly? Většinou podporujete volnočasové aktivity pro děti s postižením a jednou to bylo chráněné bydlení.
Pokud bych měl hovořit za sebe, tak mě Domov pro mne zaujal především projektem chráněného bydlení. To je něco, o čem jsem slyšel, že existuje, ale nevěděl jsem, jakým způsobem to vlastně probíhá a už vůbec ne, že se to děje i tady v Brně. I když dosah a množství bytů je omezený, tak mě tento projekt zaujal úplně nejvíc, a to především z důvodu, že ho ve svém portfoliu v podstatě nikdo jiný nemá. Projekty volnočasových aktivit pro děti nabízejí i jiné organizace, ale Domov se odlišuje tím, že je nabízí dětem bez ohledu na jejich handicap, což nás také zaujalo.
V Domově jste pomáhali jeden rok i manuálně s úklidem a montováním nábytku. Je to běžné?
Forma naší podpory záleží na individuálním požadavku. Když dostaneme žádost od nějaké organizace zúčastnit se podobné akce, vždy se snažíme najít pro ni dobrovolníky. Obvykle jich bývá právě tak akorát, aby naše pomoc dávala smysl. Není to tak úplně součást práce komise, ale jde o jednu z možností aktivit pro zaměstnance. Některé aktivity organizujeme sami a některé přicházejí takto zvenčí. Občas dostáváme i pozvánky na akce, kterých se naši zaměstnanci mohou zúčastnit. Někdy se nám zase stane, že máme k dispozici nějaký starý hardware, který můžeme nabídnout. Takže možností, jak s námi mohou neziskové organizace spolupracovat, je hodně.
Zmínil jste, že některé akce organizujete i sami. Jaké?
Tyto aktivity má v Red Hatu na starosti speciální tým. V budově C například bývá vždy v prosinci jarmark, kde mohou neziskové organizace prodávat své výrobky z chráněných dílen, včetně drobného občerstvení. Míváme také dětský den, kam zveme vybrané organizace.
Nepřemýšleli jste o propojení dobročinných aktivit s oblastí IT?
Za zmínku stojí projekt KiCo, který je vzdělávacího charakteru a slouží k tomu, aby se děti s IT seznamovaly už od útlého věku. Red Hat dlouhodobě rozvíjí spolupráci s mnoha vysokými a středními školami. Skrze náš charitativní program pak rádi podporujeme vzdělávací a osvětové projekty, které občas s IT souvisí.
Jak se vůbec Red Hat staví k zaměstnávání handicapovaných? Práce s počítačem je např. pro vozíčkáře poměrně častou volbou.
V tomto ohledu je Red Hat velmi otevřený. Všechny bariéry jsme odstranili už velmi dávno a běžně zaměstnáváme handicapované lidi. Například v týmu, kde se testují softwarové nástroje, máme kolegy, kteří spolupracují na vývoji softwaru, který má pomoci uživatelům s postižením očí pracovat a používat naše produkty.
Tak to je skvělé! Moc děkuji za rozhovor.
O Red Hatu
Společnost Red Hat je předním světovým poskytovatelem open source softwarových řešení, přičemž její brněnská pobočka patří v rámci světové sítě Red Hatu mezi jednu z největších. Ve čtyřech budovách zde pracuje více než 1400 zaměstnanců. Svým zákazníkům Red Hat pomáhá vytvářet a provozovat inovativní IT technologie, které jim umožňují další rozvoj. Více informací o společnosti Red Hat se dozvíte na stránkách www.redhat.com.