První ročník Temna 2005 v novinách

První ročník Temna 2005 v novinách

Mladá fronta DNES, 20. 6. 2005: „Sedm vozíčkářů jezdilo po Brně místo spánku. Sedm tělesně postižených jezdilo po celou noc z pátku na sobotu křížem krážem brněnskými ulicemi. Proč? Hledali cíl celonoční bojovky.“

„Chtěli jsme ukázat vozíčkářům noční Brno, aby viděli místa,která normálně nevidí“, řekl pořadatel putování Michal Vidura, který trasu absolvoval také na vozíčku.

Účastníci museli vyluštit sedm šifer, které je vedly cestou z Jírovy ulice. Trasa pokračovala přes Hády k Maloměřickému mostu a přes Lužánky ke Galerii Vaňkovka. „Byli jsme domluveni s místním sdružením, že nám otevřou. Ve tři ráno jsme si tam dali kafe“, popsal Vidura. Procesí pokračovalo přes Denisovy sady na Špilberk, kam soutěžící dorazili před pátou ráno. „Doufali jsme, že si užijeme východ slunce, tak jsme počkali do sedmi a povídali si. Do cíle dorazilo pět lidí. Byli nadšení“, řekl Vidura.

Šťastní účastníci obdrželi v závěru cesty pamětni list. Organizátoři z občanského sdružení Domov pro mne už se těší na příští ročník.“Snad příjde více lidí. Letos hodně odřeklo. Měli strach jet v noci, jiní nemohli kvůli práci“, dodal Vidura.

Vozíčkáři vyrazili do brněnského Temna

Invalidní vozík. A také mozek, mobil, tužka a baterka. Taková byla povinná výbava účastníků pro první ročník brněnské celonoční hry pro nebojácné vozíčkáře Temno.

,,Nešlo nám však jen o uspořádání dobrodružné hry. Chtěli jsme ukázat vozíčkářům krásy nočního Brna, protože málokdo z nich se po setmění vydává do ulic, „sdělil za organizátory Michal Vidura. Na zastávce Jírova v Lišni se v pátek večer sešlo pět vozíčkářů v doprovodu svých asisentů. ,,Původně se nám přihlásilo asi patnáct lidí, ale zřejmě nakonec dostali strach, „konstatoval ředitel Libor Doležal z občanského sdružení Domov pro mne na pomoc zdravotně postiženým, které Temno připravilo. Co přesně účastníky čeká, nikdo dopředu nevěděl. Kudy jet se dovídali až postupně poté, co vyluštili zadané šifry.

Vozíčkáři vyrazili krátce po dvacáté hodině směrem k Velké Klajdovce.,,Slibují si od toho, že bude jiný pátek i legrace. A když u toho nezmokneme, tím lépe,“ těšila se Lenka Hegrová se svou asistentkou Hanou Valovou. Právě tato dvojice se nakonec do cíle nedostala.,,Bohužel, v bývalém tunelu železnice pod Hády bylo tolik bahna, že jsme úplně odrovnaly vozík a musely se vrátit“, posteskla si Valová.“Nikdo to nečekal, když jsme to připravovali, bylo všechno v pořádku“, podotkl Vidura. Překvapení však po cestě zaskočila i samotné pořadatele. Někteří z jejich pomocníků, kteří čekali na stanovištích s úkoly, si totiž zvolili tak dokonalé převleky, že je nikdo nepoznal.

Během noci se z Klajdovky a Hádů přes občerstvení ve Vaňkovce a Lužánky dostali vozíčkáři k cíli: na Špilberk k pomníku obránce Brna Ludvíka Raduita de Souches dorazili v sobotu ve 4,44 hodin. „Odtud je ideální výhled na východ slunce ,ale zážitek nám zhatila zatažená obloha“, řekl Vidura.

Ani to nikomu náladu nezkazilo. „V tunelu to byla smůla,ale neodradilo nás to a určitě bychom do toho šly znovu“, prohlásila i Hana Valová.