Jak se žije v psychiatrické léčebně – tábor pro dospěláky v Petrovicích 2007

Jak se žije v psychiatrické léčebně – tábor pro dospěláky v Petrovicích 2007

Letos jsem pořádali již čtvrtý rekondiční pobyt pro „dospěláky“ a to v Jeseníkách v obci Petrovice nedaleko Zlatých hor. Do Petrovic jsme vyráželi z Hlavního nádraží v sobotu dopoledne 18. srpna. Naše početná skupina se musela rozdělit a jet vlakem na 2 etapy, protože nebyl dostatek bezbariérových vagónů.

 

Cesta ubíhala rychle, navzájem jsme se seznamovali. První komplikace nastala v Ostravě – Svinově, kde j1sme přestupovali. Zdvižná plošina ve vlaku se porouchala, takže nechtěla vyjet, ale ani sjet dolů s elektrickými vozíky. Naštěstí byla k dispozici stará, ale osvědčená mechanická pojízdná plošina, u které se točí klikou. Přestup jsme proto hravě zvládli. Obávali jsme se však posledního výstupu ve stanici Jindřichov, kde žádnou takovou plošinu nemají. I s tím jsme si nakonec poradili – ručně. Všechny účastníky pobytu jsme postupně vynosili z vlaku. Poté jsme se pěšky vydali 8 km do Petrovic. Ubytovaní jsme byli v objektu Meta Rekrea, kde s námi ještě bydleli mladé gymnastky.

2Tématem našeho tábora byla „Psychiatrická léčebna MAGOR“. První den ráno nastoupili lékaři v bílých pláštích, sepsali náš chorobopis a stanovili naší diagnózu a odpovídající léčebný program.Potom nám rozdali propustky pro případ, že bychom chtěli léčebnu opustit. Každý den u snídaně, oběda a večeře jsme všichni3 dostali svou dávku léků. Někdy jsme našli v kalíškách vedle léků tajné úkoly a vzkazy od lékařů. V rámci léčebného programu jsme absolvovali arteterapii (savování triček), muzikoterapii (malování na hudbu), dramaterapii (hraní divadla), canisterapii (s asistenčním psem Vilíkem) a masáže. Hodně jsme chodili na procházky po okolí a jeden večer jsme strávili v příjemné blízkosti plápolajícího ohně a opekli si špekáčky.

Vedle léčebného programu jsme se zúčastnili spousty her. Mezi nejoblíbenější patřil již tradiční fotbalový zápas a Den trifidů. V důsledku výbuchu chemické továrny a následné otravy vody a ovzduší osleplo 99% obyvatel planety Země. Trifidé, pohybující se rostliny vypěstované pro hospodářské účely, začali zabíjet lidi svým jedovatým žihadlem. Účastníci hry museli se zavázanýma očima po skupinkách opustit léčebnu a přepravit se na ostrov Vomod. Skupinku vždy vedl jeden vidoucí člověk. Ohromně jsme se u toho pobavili a ověřili si, že pro člověka na elektrickém vozíku jet se zavázanýma očima není lehký úkol.

5Další zajímavou zkušenost jsme získali ve středu, která byla vyhlášena „Dnem adaptace“. Účastníci si mezi sebou prohodili své asistenty. Někteří se sice obávali, jak celý den zvládnou, ale pro velký úspěch byla „adaptace“ zařazena do programu ještě jednou.

Počasí nám sice neumožnilo celodenní výlet nebo koupání, ale i tak jsme se nenudili. Oproti loňsku zde byla spousta nových tváří jak mezi účastníky, tak mezi asistenty. Přesto jsme se brzo sehráli v dobrou partu a v sobotu 25. srpna jsme se nelehko loučili. Už se těšíme na další léto a nové zážitky!!!

 

Autor: Bára (účastnice) a Eva (asistentka)

 

677