Jójojojo, to se zase děly věci – dětský tábor 2011

Jójojojo, to se zase děly věci – dětský tábor 2011

Po loňské zkušenosti s canisterapií vedenou paní Zouharovou a paní Varhánkovou, jsme si je obě pozvali i letos. Naše pozvání srdečně přijaly a samozřejmě nepřijely s prázdnou, ale přivezly s sebou naše čtyři čtyřnohé staré známé. Po společném odpoledni naplněném polohováním, hrátky s pejsky, psího tance a přípravy dortů ze psích pamlsků jsme si slíbili setkání opět další rok.

 

A to bychom nebyli my, kdyby se nám na táboře zase něco nepřihodilo!Hleňák Po večeři za námi přišel Vašek Hypochondr a nevypadal vůbec dobře. Po tom, co se s námi všemi seznámil, mu naše paní doktorka nařídila klidový režim na lůžku. Oblékli jsme mu proto noční košili a rozloučili se s ním s tím, že mu spánek z jeho zákeřné nemoci určitě pomůže.

Druhého dne po snídani nás však čekal šok. Vašek se z nemoci kupodivu nevyspal, naopak se mu ještě přitížilo. Paní doktorka si proto přivolala na pomoc pana doktora Helania, který slíbil, že Vaškovi pomůže, ale bez nás to nezvládne. Jednohlasně jsme se shodli na tom, že jdeme do toho a společnými silami ho vyléčíme. Paní doktorka Vaška pro jistotu odvezla do nemocnice na potřebná vyšetření a my se vydali do nedalekého lesa najít protilátky, které nám měly zaručit, že se nemocí také nenakazíme. Doktor Helanius nám naordinoval jednu dávku denně. Pro efektivnější práci jsme také byli rozděleni do lékařských týmů. Tak se mezi námi objevili Drvoštěpové, Patologové, Oceláři a Hodný psychořezník a spol. Po převozu Vaška z nemocnice se u něj objevily dechové potíže, proto jsme byli doktorem pověřeni prvním úkolem. Vybaveni nafukovacími balónky, vydali jsme se na místo nejčistějšího vzduchu v Hodoníně, kde jsme je měli naplnit a Vaškovi přinést. Během úkolu na nás ale čekala nástraha v podobě bacila Hleňáka, který nám je chtěl zákeřně praskat. Ubránili jsme se, Vaškovi zmírnili jeho potíže, společně si na hřišti zahráli oblíbený fotbal a další hry a večer si užili první táborák. 

V pondělí nás čekalo klidné dopoledne v podobě muzikoterapie, kdy jsme si společně zazpívali, zahráli na tělo a také na různé zajímavé nástroje. A odpoledne nás Vašek zase překvapil. Nejenže mu nebylo stále dobře, ale ještě k tomu se mu po těle objevila škaredá vyrážka. Nenechali jsme to jen tak a vydali se za Hleňákem do boje o speciální ingredience na mastičky, po kterých se mu na chvíli zase ulevilo. S čistým svědomím jsme se potom vrhli na malování hrníčků, které nám budou doma připomínat krásné chvíle na táboře. Ve zbývajícím čase jsme napsali rodičům pohledy o tom, jak si tábor hezky užíváme. Po večeři jsme si zahráli hry a zazpívali si na dobrou noc. 

Protože jsme nechtěli dopadnout jako Vašek, kterého skolí kdejaký bacil, řídili jsme se v úterý heslem „Sportem ke zdraví“ a ve jménu našeho nemocného kamaráda si užili Vaškův memoriál. Čekali nás čtyři náročné disciplíny, které všechna družstva hravě zvládla. Předtím jsme si však pod taktovkou Vaška protáhli tělo u rozcvičky, po které jsme si své síly poměřili ve štafetě, vodních hrátkách, zkoušce manuální zručnosti a kuželkách. Za všechny disciplíny si děti zasloužily opravdu VELKOU pochvalu! 

Po obědě nás čekalo slavnostní vyhlášení memoriálu,ovce při kterém všichni dostali jak jinak než zlaté medaile, které nám slavnostně předal Vašek. Jenže ouha! Najednou ho zkroutily břišní křeče a než ho pan doktor stihl odvézt na záchod, stihl se pokálet. Napadli ho totiž dva bacilové – Hněďák a Běhavka, které jsme vodou hravě přemohli a vyhnali je. Pro potěšení jsme pak Vaškovi jako zdatní divadelní herci zahráli pohádky O pejskovi a kočičce, O veliké řepě, O Perníkové chaloupce a O červené Karkulce s poučením o zdravém životním stylu na závěr a zazpívali si společně u táboráku. 

Ve středu nás čekal celodenní výlet, o kterém jsme se dověděli z naší oblíbené táborové pošty. Vydali jsme se na dobrodružnou jízdu autobusem do Westernového městečka v Boskovicích, kde jsme si to všichni moc užili. Viděli jsme představení fakírů, tanečnic, Zora mstitele, shlédli vystoupení krásných koňů s pejsky, navštívili dinopark, ti odvážnější z nás si dokonce pohladili i ovečky a kozy. To vše jsme završili zmrzlinou nebo ledovou tříští a vydali se zpět do Hodonína, kde nás večer čekal country bál, na kterém jsme se pořádně vyřádili. 

Ve čtvrtek dopoledne jsme si odpočinuli při malování triček,voda která se všem dětem pěkně povedla. Kdo by si myslel, že odpočívání probíhalo i po odpoledním klidu, spletl by se. Přiběhl pro nás pan doktor s tím, že měl Vašek vážnou havárii a má otevřené zlomeniny všech čtyř končetin. Ten pohled na něj bych nikomu nepřála. Naše lékařské týmy však zvládly sehnat všechny potřebné materiály k výrobě dlah a společně Vaškovi končetiny zafixovaly. Za odměnu se pak konal kuželkový turnaj. Večer jsme pak strávili při posledním táboráku, na jehož konci jsme do nebe vypustili lampiony štěstí s přáním, ať se příští rok opět všichni sejdeme. 

Vašek už nás ničím nepřekvapil, když nám s obvázanou hlavou v pátek řekl,zpev že má příšernou bolest mezi ušima a pozvracel se nám před očima. Panu doktorovi už bylo jasné, že za všechny jeho neduhy může bacil Hleňák, na kterého jsme se museli pořádně připravit. Potrénovali jsme si všechny naše smysly a potom na něj připravili past. Přilákali jsme ho do našeho altánku, kde jsme rozvěsili prostěradla z našich obkreslených těl – to aby nás bylo víc a Hleňák se nás bál. Zmateně pobíhal po altánku, až se zamotal do šňůry z enzymků, které děti od pana doktora za odměnu dostávaly v průběhu celé táborové hry. Bacil se bezhlavě vrhl přes zábradlí, skutálel se z kopce a ani se nehnul. Osobně jsme se šli přesvědčit, zda nám ještě nemůže nějak škodit, a když nám za chvíli pan doktor donesl jen jeho slupku, věděli jsme, že máme vyhráno! Vaškovi Hypochondrovi se najednou ulevilo a nám samozřejmě taky! Bohužel se už s námi musel rozloučit a pospíchat zpět do práce. 

Večer na nás čekalo ještě překvapení v podobě ohnivé show, která byla třešničkou na dortu celého týdne. Týdne, ve kterém jsme si užili hodně legrace, zpívání, her, dobrodružství, koupání, ale hlavně týdne, kdy jsme poznali spoustu nových kamarádů a zachránili Vaškův život. 

Tak ahoj Vašku a dávej na sebe pozor! A vy ostatní samozřejmě taky! Tak tedy na shledanou na podzimní víkendovce.

Autor: Markéta Borutová