Dětský tábor v Mrákotíně 26.7.-2.8. 2008

Dětský tábor v Mrákotíně 26.7.-2.8. 2008

Letos se  uskutečnil v Mrákotíně u Telče již druhý ročník letního tábora pro děti. Letos nás táborem provázely další dvě známé postavičky z Večerníčku – Mach a Šebestová. Chybět samozřejmě nemohl ani pes Jonatán a kouzelné sluchátko.

Všechno to začalo jeden sobotní podvečer, kdy jsme se navzájem s Machem a Šebestovou představovali a povídali si, co nás zajímá a baví. Když tu najednou, kde se vzal, tu se vzal, začal vedle nás po trávníku lézt po čtyřech nějaký pán. Vypadalo to, že něco hledá. A taky že jo. Ten pán ztratil brýle, a protože se brýle bez brýlí špatně hledají, rozhodli jsme se mu pomoct. Naštěstí jsme je za chvíli objevili a pán byl tuze rád, že si nás mohl konečně prohlédnout i s brýlemi. Za odměnu nám věnoval takovou podivnou věc – utržené sluchátko. Zpočátku jsme moc nechápali, k čemu nám bude rozbité sluchátko, ale brzy se ukázalo, že to není jen tak obyčejné sluchátko, ale sluchátko kouzelné, a že s ním ještě zažijeme nějaká dobrodružství.

A co jsme všechno zažili? Svedli jsme boj se zákeřnými bacily, zatloukali jsme je
2
kladívkem, zametali je smetákem kolem střediska, pronásledovali jsme je poslepu a nakonec je pomocí vidličky dostali z nafouknutého balónku. Taky jsme házeli šišky (potažmo léky) Kropáčkovi do pusy a dávali mu je zapát stříkáním z PET lahve… Nakonec všechno dobře dopadlo a náš spolužák Kropáček se z angíny přeci jen uzdravil a mohl se jít s námi koupat.

1Byli jsme také na celodenním výletě. Sluníčko pražilo, kolečka drncala po cestě, nožky bolely, co vám budu povídat… Na všechny strasti jsme ale rázem zapomněli, když jsme dorazili do cíle naší cesty – na pštrosí farmu. Naskytla se nám nevídaná podívaná nejen na pštrosy v jejich výběhu, ale i na lamy. Pan správce nám ochotně odpovídal na naše všetečné dotazy. A i ten rohlík se salámem chutnal na trávě u jezírka tak nějak lépe.

Podívali jsme se taky mezi piráty. Kreslili jsme na veliký papír, jak vypadá podmořský svět a přijel za námi i opravdický pirát, který nám za to, že jsme mu pomohli vyluštit pohádkovou křížovku, věnoval mapu k pokladu. Byli jsme zvědaví, jestli nás ten pirát neošálil, tak jsme se vydali podle mapy a světe div se, my jsme ho skutečně našli! Byl schovaný v truhle u místního kostela a byl plný dobrot a omalovánek. 

Navštívili jsme i místní hospůdku, kde jsme si pochutnali na výborných pohárech, lívanečcích, palačinkách a limonádě. Vyráběli jsme také s pomocí ubrousků, barviček a fixů na textil krásná trička a kšiltovky, jaká nikdo jiný na světě nemá.

 

3

 

Nechyběla ani spousta her, jako například slalom mezi šiškami, slalom s pingpongovým míčkem na lžíci, sbírání fáborků v barvách oddílů po městě, velká vodní hra se štafetovým přenášením vody nebo procházka k prastaré lípě.V poledním klidu jsme chodili na borůvky nebo si zpívali u kytárky, večer nemohly chybět tradiční špekáčkové táboráky se zpíváním u kytary, diskotéka, ani pohádka před spaním. To byste neuhádli, o čem byla… No přece o Machovi a Šebestové!

Tábor se nám pomalu chýlil ke konci. Rozdávaly se diplomy a nějaká 8ta drobnůstka na památku, zavzpomínali jsme si na to, co všechno jsme za ten týden prožili a dělali. Z Mrákotína jsme výjimečně nešli pěšky, ale odvozili jsme se na etapy auty, protože ten den byl pořádný slejvák. Když jsme vystupovali v Brně na nádraží z vlaku, byli jsme sice rádi, že můžeme padnout maminkám, tatínkům, babičkám a kdo ví, komu ještě do náručí, ale stejně bychom na tom bezva táboře ještě nějaký ten den zůstali….

Tak ahoj a zase příští rok na viděnou… 

 

Autor: Šebestová alias Ivuška Mertová

945

67