Dětská víkendovka v Ochozu u Brna 3. 4. – 5. 4. 2009

Dětská víkendovka v Ochozu u Brna 3. 4. – 5. 4. 2009

Po dlouhé zimě nám už bylo po sobě smutno, proto jsme se tradičně setkali na ochozské faře. Sotva jsme se v pátek navečer všichni sešli (sedm dětí s asistentkami), začalo seznamování, povídání a zjišťování, co je nového. Než jsme se nadáli, byl čas na večeři. A pak už jen vyčurat, vyčistit zuby a šup do spacáků.

 

V sobotu už od rána nás sluníčko volalo ven, ale my jsme nejprve museli splnit dopolední úkol: vyrobit něco pěkného pro velikonočního zajíčka. To nám šlo pěkně od 1 ruky a za chvíli jsme měli plno vlněných oveček a barevných kytiček. K nim jsme přilepili špejle, aby se daly zapíchnout do květináče nebo do země. Při tom výtvarném řádění nám docela vyhládlo, takže dalším bodem programu byl oběd. Sluníčko nám opravdu přálo, tak jsme jedli u venkovního stolu. V odpoledním klidu se kromě odpočívání a relaxace také hrálo na kytaru a zpívalo. Pak už jsme se nemohli dočkat, až dáme zajíčkovi naše výrobky, tak jsme se ho vydali hledat. Objevili jsme ho na místním hřišti a aby měl radost, ozdobili jsme mu pelíšek našimi velikonočními ovečkami. A když už jsme byli na hřišti, tak jsme si hned zahráli spoustu her: pantomimu, na osla s míčem a taky honičku.

Po návratu na faru jsme se rozhodli pořádně přivítat jaro, když nám zařídilo tak pěkné počasí. 2Ve dvojicích sjme se suché trávy a klacků vyrobili Morany – smrtky. Když byly všechny hotové, naučili jsme se říkanku: „Zimo, zimo, jdi už pryč, nebo na tě vezmu bič!“ S těmito slovy jsme pak každou Moranu zapálili a hodili do potoka.Tím jsme zajistili, že nám už jaro neuteče. Utahaní z celého dne jsme slupli večeři a hajdy do spacáků.

V neděli nás opět probouzelo sluníčko zašimráním na 8nose. My jsme rychle vyskočili, protože jsme byli zvědaví, zda nám velikonoční zajíček nachystal nějaké dobroty za naše dárky. Tak hned po snídani jsme ho šli navštívit na hřiště. A nebyli jsme zklamaní. Měl pro nás spoustu sladkostí i ovoce. Tak jsme se spravedlivě podělili a zazpívali zajíčkovi pěknou písničku. Potom už jsme se na faře museli chystat na návrat domů. Než byl oběd na stole, měli jsme zabalené spacáky a čekání jsme si krátili kytarou a veselými písničkami. Po obědě už začalo loučení s dětmi i s velikonočním zajíčkem. Ale nebuďte smutní, vždyť se všichni zase brzy uvidíme na táboře nebo na příští víkendovce! 

Autor: Eva Ogrocká

3657