Ohlednutí za noční šifrovačkou TEMNO 2017

Pro účastníky Temna 2017 bylo připraveno celkem 10 rozličných šifer. Zúčastnilo se osm soutěžních týmů, z toho pouze čtyři zvládli celou 10,1 km dlouhou trasu a dorazili až do cíle. Zde jim byl odměnou překrásný východ slunce odrážející se ve vodní hladině přirodního koupaliště Biotop na jihu Brna.

FOTOGALERIE

Než se začtete do poetických řádků jedné z účastnic, chtěli bychom na úvod moc poděkovat provozovatelům přírodního koupališti Biotop za otevření areálu ve velmi brzkých ranních hodinách a umožnit účastníkům hry zažít jedno z nejkrásnějších finále za celých 13 let, co hru TEMNO pořádáme. Dále patří velké díky Psychiatrické nemocnici Brno, která nám umožnila mít stanoviště v parku uprostřed svého areálu.

A teď už zážitky od Jany:-)

Na úvod tohoto článku vám dám jednoduchou hádanku:

Temno je:

  1. absence světla
  2. historické období
  3. noční šifrovací hra

Všechny uvedené možnosti jsou správné, ale každý, kdo má rád dobrodružství a výzvy, okamžitě zvolí třetí možnost. Už totiž ví, že se jedná o každoroční akci s neopakovatelnou atmosférou nočního Brna, kterou pořádá Domov pro mne vždycky na koncí června.

Takže i letos jsem si obula dobré boty, sbalila věci nutné pro přežití jedné noci ve městě (nikdy nevíte, kam se dostanete a co tam na vás organizátoři nachystají!), nalákala jsem několik kamarádů, kteří ještě nevěděli do čeho jdou, a nadšeně očekávala osmou hodinu večerní.

A pak to konečně začalo. Slunce pomalu zapadalo za Kraví horu, a od hvězdárny se trousily skupinky úspěšných luštitelů, kteří mířili na další stanoviště. Každé z nich bylo něčím zajímavé, šifry byly zapeklité i jednoduché – z jednoho na vás dýchla atmosféra Indie s jógou, druhá prověřila váš hudební sluch, jiná vám ukázala vyhlášenou hospodu, kde jste si mohli dát půlitr zlatého moku, aby se vám poskládaly písmenka z šifry do správného tvaru, další šifra vás přenesla do doby první republiky a následující vás zavedla rovnou do blázince. Nechyběla ani „tradiční předjitřní“ neboli improvizace v mezičase, kdy končí noc a den ještě nezačal.

Za tu noc jsme poznali tichá a klidná zákoutí vilových čtvrtí, ozářená náměstí v centru žijící nočním ruchem, pravou černou tmu cestou mezi zahrádkami i liduprázdnost okrajových čtvrtí.Všechny tyhle šifry a místa nás dovedly do cíle – k biotopu u řeky Svratky, nedaleko sportovního areálu Hněvkovského, abyste si na konci toho všeho mohli říct: „Projel jsem to!“

A v tom je všechno. Očekávání a napětí, radost z každé vyluštěné šifry, bolavé nohy, únava nad ránem, nedočkavost, když se zjasnila obloha, bloudění, nadšení, koupání za svítání, čekání na slunce vystupující mezi stromy a sledování prvního paprsku, jak se šplhá po nejvyšším brněnském mrakodrapu.

 

Jana Michalová (pravidelná účastnice a naše dlouholetá kamarádka a dobrovolnice)