Temno, že by Jirásek koukal aneb velmi osobní zpověď velmi nadšené účastnice 2010

Temno, že by Jirásek koukal aneb velmi osobní zpověď velmi nadšené účastnice 2010

Temno není jen Jiráskův historický román, o kterém jste slýchali v hodinách literatury. Temno je i celonoční šifrovací hra, které se budete chtít příští rok zúčastnit.

Moje povědomí o Temnu by se dalo shrnout do následující věty: Je to celonoční šifrovací hra pro vozíčkáře s dobrým mozkem, pořádaná sdružením Domov pro mne. Celou noc se toulat po Brně, hrát si a u toho používat mozek, to je teda výzva. Jediné, z čeho jsem měla trochu obavy, byly právě ony těžké šifry, protože nevyluštíš znamená nepohneš se z místa.

Temno2010Na Temnu soutěží vždy dvojice. Zpravidla se jedná o vozíčkáře a choďáka. To proto, aby to nepohneš se nenásledovalo i po vyluštíš. Akce se ovšem mohou účastnit i lidé bez handicapu, kteří jsou chtiví luštění šifer. Jedinou podmínkou je, že jeden z dvojice vždy musí cestu absolvovat na vozíku.

Každému hráči přijde sms zpráva s informací, kde Temno začíná. Nás esemeska nasměrovala na vyhlídku u Biskupského gymnázia Brno. Výhled pěkný, to ano, ještě více jsme však všichni ocenili blízký přístřešek, protože dřív než jsme mohli začít luštit šifry, dostavil se déšť. Přidala se také duha, což jistě přispělo k poetičnosti večera. Už méně poetická však byla nutnost hledat pláštěnku. Našemu týmu se povedlo pláštěnku vylovit v báglu jako prvnímu. Jako první jsme i vyluštily první šifru. Myslím, že se směle můžu přihlásit o podíl na vyřešení této šifry. Šlo však spíše o to, že mi čmáranice, vzniklá spojením nejbližších bodů, připomínala kozu nebo nějaké takové rohaté zvíře, a tak jen stačilo vzpomenout si, v jakém názvu místa se podobné zvíře vyskytuje. Směr Kraví hora byl pak jasný.

Temno2010Když jsme dorazily na Kraví horu, už se lehce stmívalo. To bylo dobré pro další program, protože v plánu bylo pouštění létajících lampionů. Je opravdu pěkné sledovat, jak svítící lampion letí vstříc tmavé obloze. Toť důkaz, že Temno není pouze o šifrách, ale i o hezkých zážitcích. Poté, co jsme se dostatečně nabažily pohledu na noční oblohu, jsme šly na ulici Pellicovu. Zde se odehrávalo luštění další šifry. Autor této hádanky, Vrutus, využil architektonické rozmanitosti domů v ulici a zkombinoval ji s jejich popisnými čísly. Dokonale tím zmátl většinu soutěžících. Ač jsem se opravdu snažila tuto šifru pochopit, nepodařilo se. Nemít schopné kamarády, stojím na té Pellicové dodnes. To bych si potom však v kavárně Trojka nelámala hlavu nad filmovou šifrou a na dopravním hřišti v Lužánkách bych nejezdila tam a zpátky. S přibývajícími hodinami se dostavila únava. Tento stav však lehce rozehnalo bádání nad dalšími šiframi. Mně osobně velmi zaujala také ohňová show, která byla efektní a ve tři ráno rozhodně neobvyklá.

Celé Temno pro mě byl obrovský zážitek. Známá místa zahalená tmou jsou tajemnější. Můžete
Temno2010
sledovat, jak se město v noci mění. Můžete si prostě užít to, jak postupujete k cíli, zatímco ostatní spí. Až s odstupem času opravdu oceňuji ten červnový večer, který začal deštěm, přehoupnul se v noc plnou nečekaných okamžiků a skončil na Špilberku východem slunce.

Všechno do sebe krásně zapadá. Šifry byly vyluštěny, přemlouvání unavených očí, aby ještě chvilku vydržely, fungovalo. Nechtěla jsem si nechat ujít ani minutku toho výjimečného dne. Tak jak jsem se snažila přemlouvat moje vlastní očí, podvědomě přemlouvám organizátory, všechny lidi, co se mnou byli i ty, co to prošvihli…přijďte příští rok! Chci tu šifrovací noc zažít znovu.

 

Autor: Ladislava Blažková