Jak k nám přišel vypravěč

Jak k nám přišel vypravěč

“Milý vypravěči, moc se na tebe těšíme, protože chceme vidět tvou radost,” píšou Verunka, Ája a Andrejka, když se dozvědí, že večer na naši jarní víkendovku dorazí vypravěč. “Chceme, abys nám vyprávěl, odkud jsi přišel, pak nějakou pohádku, pak jak se máš a tak,” pokračují v dopise, který mají za úkol vytvořit, než k nám vzácná návštěva přes devatero hor a devatero řek doputuje. “Vypravěč bude chlap mladý, černovlasý, modrooký a bude mít strniště. Nosí s sebou cestovatelský ruksak, zápisník a cestovatelský pero. Je hodný, milý a napínavý!” představuje si ve svém psaní Anička.

A jak to pak bylo doopravdy?

Potom, co vypravěč po dlouhé cestě odložil svůj tlumok, vybalil buben a odpověděl dětem na otázky jak se jmenuje, odkud je a jak se má, a potom, co Anička vyjádřila své nadšení z vypravěčových vousů, pozývá nás Martin do příběhu. Příběhu, který před námi nechává ožívat. Příběhu o velkých věcech, o zásluhách, o tom, že každý máme své kouzlo. Sedíme v kruhu a následujeme obrazy, které před námi vytváří. Barevné, zvučné, voňavé. Noříme se do vyprávění, stáváme se jeho součástí.  Ani nedutáme. No a když přeci jen občas dutneme, využije toho vypravěč pro svůj příběh.

Nevšední zážitek si pak všichni odnášíme s sebou na kutě, děti i jejich asistenti.

Že byste chtěli zažít něco podobného? Pozvěte si Martina Haka, vypravěče mladého, modrookého, vousatého, hodného a napínavého. Poví vám, odkud přišel, jak se má a tak. A jistojistě vám taky rád odvypráví příběh. Příběh silný, příběh nutící k zamyšlení. Určitě ho doporučujeme.

Lenka Ranochová, koordinátorka pobytu